[ Univerzita Karlova | Oddeleni vnejsich vztahu ]

Představení kandidátů na funkci rektora

V pátek 15. října 1999 se v Modré posluchárně konalo řádné zasedání Akademického senátu UK, jehož hlavním bodem bylo vystoupení tří kandidátů na volbu rektora (všichni jsou členy současného kolegia UK) - prof. P. Klenera, prof. J. Kouteckého a prof. I. Wilhelma, kteří předstoupili před senátory, členy akademické obce a hosty, aby ve svém vystoupení přednesli svůj program.

Všichni tři se odvolali na programové teze (které s předstihem dostali senátoři a jsou také zveřejněny na www stránkách). Kandidáti se zaměřili především na vysvětlení a konkretizaci některých priorit svých programů.

Zprůhlednit přijímací řízení

Podle abecedního pořadí se jako první představil prof. Pavel Klener. V posledních šesti letech působí ve vedení univerzity. Za hlavní úkoly v případě svého zvolení považuje: zprůhlednit přijímací řízení na UK, zajistit jeho objektivitu a kontrolu. Ve výuce plánuje prosazovat její modernizaci a efektivnost. Jedním ze zásadních hodnocení učitelů by se měl stát jejich přístup k práci. Proces výuky se musí opírat o výsledky vědecké práce chce zajistit přístupnost vzdělávacích pomůcek a studentům přístup k elektronickým zdrojům. Podle prof. Klenera bude nutné podporovat všechny formy vzdělávání, včetně U3V. V neposlední řadě chce soustředit zvýšenou pozornost na sociální problémy studentů a studenty se zdravotním postižením. V oblasti vědy by se měly definovat priority vědecké práce při kvantitativně vyšším využití mimouniverzitních zdrojů financování (grantové agentury, národní výzkumná centra, rámcové programy EU) a zvýšené přínosu výsledků vědecké práce do praxe.

Splnění těchto úkolů není možné zajistit bez určitých kroků - zvýšení komunikativnosti mezi fakultami, větší otevříní univerzity veřejnosti, ne pouze při oslavách či ojedinělých "skandálech". V neposlední řadě je třeba zvýšit nabídku sportovních aktivit a činnost společenských spolků. "To jsou moje základní představy o řešení problémů, které před UK stojí. V případě zvolení slibuji, že věnuji veškerou svou energii k jejich splnění," ukončil své vystoupení prof. Klener.

Usilovat o "renesanci" univerzity

Jako druhý v pořadí se představil prof. Josef Koutecký. Bývalý děkan 2. LF UK je členem akademické obce čtyři desítky let. Hned v úvodu zdůraznil, že jeho koncepce řešení úkolů se zásadně liší od prvního řečníka. Podle něj je "univerzita výrazem národa". Platí to zejména v období, kdy národ prožívá rozladění ze současné situace. Prof. Koutecký řekl, že ve své programu hodlá usilovat o "renesanci" univerzity. Každý student musí přesně vědět, jaké má práva a současně znát své povinnosti. Demokracie je stav ducha, nikoliv předpisů. Další jeho priorita spočívá v síle univerzity, která dokáže předvídat vývoj. Dokáže tedy ne nejen reagovat na vzniklou situaci, ale aktivně se podílet na tvorbě budoucnosti. Pro dosažení takové vize je nutné:

V jednotlivých oblastech činnosti považuje prof. Koutecký za potřebné zajistit pravidelný kontakt vedení univerzity s fakultami a vést otevřené diskuse nejenom se členy kolegia děkana, ale také se členy senátu a akademické obce. Nutné je posílení autonomie fakult a stanovení profesionálně objektivních kritérií kvality práce.

"K tomu, aby o univerzitě bylo slyšet a aby byla s respektem vnímána a uznávána, nabízím své úsilí a svou službu," ukončil slibem své vystoupení prof. Josef Koutecký.

Priorita mezilidské vztahy

Jako třetí kandidát pronesl svůj projev k auditoriu prof. Ivan Wilhelm (v posledních letech zastává mimo jiné funkci předsedy RVŠ). Jeho teze se lišily od protikandidáta prof. Kouteckého a částečně se shodovaly s programem prof. Klenera. Prof. Wilhhelm zdůraznil, že podle něj se jedním z hlavních kritérií musí stát veřejná kontrola. Současným cílem UK není struktura, ale stanovení priorit pro další postup. Další metou těchto snah by se měla stát jasná formulace silných i slabých míst, definice dalších kroků. UK se prof. Wilhelma musí více otevřít veřejnosti formou bakalářských studijních programů a aktivit celoživotního vzdělávání. S ohledem na celkové postavení UK v ČR je nezbytně nutné silnější orientace na srovnávání všech aktivit s uznávanými univerzitami v Evropě, i mimo ní (partnerské univerzity, členství v mezinárodních asociacích, studentské výměny, společné vědecké projekty apod.).

Také hovořil o infrastruktuře UK. V této souvislosti se zmínil, že se každý musel na "vlastní kůži" přesvědčit o rekonstrukčním programu na jednotlivých fakultách a pracovištích. V tomto trendu bude zapotřebí pokračovat. Jako jeden z hlavních úkolů, který nebude "stát" ani korunu, je zlepšení mezilidských vztahů a kontaktů na jednotlivých pracovištích. Právě v nich, podle hodnocení prof. Ivana Wilhelma, nejvíce zaostáváme ve srovnání se zahraničím.

"V případě zvolení budu usilovat, aby na všech pracovištích vládla kolegiální atmosféra," zakončil své vystoupení třetí kandidát na rektora.

O nové fakultě, možné rezignaci i školném

Po představení odpovídali kandidáti na písemné dotazy a otázky z auditoria. Z nejzajímavějších vybíráme:

Sdělte své stanovisko na vznik a podobu 17. fakulty UK.

Prof. Klener: "Vznik fakulty byl projednán v senátu a VR UK. Je to návrh, který vyžaduje pečlivou přípravu. Zpočátku jsem jím nebyl nadšen, ale později jsem svůj názor změnil."
Prof. Koutecký: "Jsem pro. Ale je třeba stanovit jasné cíle, dokonalé curriculum, zajistit pedagogický sbor a finanční zdroje. Zpočátku by se jednalo zřejmě pouze o bakalářské studium.
Prof. Wilhelm: "VR i AS daly předběžné stanovisko. Je to závažná věc, do které by se měla zapojit širší akademická obec. Diskuse kolem se táhne na můj vkus příliš dlouho."


Byl byste ochoten v případě aféry podobné na PF UK, pokud se nevyřeší v rozumném termínu, ze své funkce odstoupit?

Prof. Koutecký: "Ano, odstoupil bych."
Prof. Klener: "Lehko se říká, těžko se činí. V tuto chvíli si netroufám na jednoznačnou odpověď. Ta by se odvíjela od konkrétní situace, která nevylučuje i případnou rezignaci."
Prof. Wilhelm: "Při vzniku aféry bych se intenzivně snažil, aby byla objasněna. Kdyby se to v rozumném čase nepovedlo, podal bych rezignaci."


Máte jasnou představu o svých prorektorech?

Prof. Klener: "Ano."
Prof. Koutecký: "Mám představy o požadavcích a kvalitě."
Prof. Wilhelm: "V každém případě mám jasno, koho bych oslovil. V první řadě by mě zajímalo, na které místo v žebříčku svých hodnot by kandidát nabídnutou funkci zařadil."


Jste pro zavedení školného?

Prof. Wilhelm: "Pokud bude školné zavedeno, půjde o politické rozhodnutí. Mohlo by se stát motivujícím prvkem pro studenty, nikoliv výrazným finančním příspěvkem pro činnost VŠ."
Prof. Koutecký: "Podle mého názoru není naše ekonomika na tento krok dostatečně připravená."
Prof. Klener: "Nejsem přítelem zavedení školného."

(red)


Yohei Sasakawa o záměrech své Nadace

Japonská Nadace Nippon sdružuje téměř 60 univerzit po celém světě a svou činností přispívá k výchově nové generace expertů pro 21. století. Tato Nadace rozšířila v posledních letech svůj záběr také směrem ke sféře vědeckého výzkumu. K tomu slouží především fond Global Rerearch And Scholarship Foundation, otevřený všem partnerům v síti Sasakawa. Syn zakladatele Nippon Foundation, Yohei Sasakawa, sleduje rád osobně kvalitu a výsledky aktivit své Nadace. Bývá často hostem v České republice i na půdě UK (sponzorství konference Forum 2000) a univerzitní půdu navštívil naposledy na začátku září 1997. Tehdy převzal z rukou rektora UK prof. Karla Malého nejvyšší ocenění, zlatou pamětní medaili za podporu rozvoje vzdělávání a výchovy mladých vůdčích osobností ve společenskovědních oborech.

Znovu se svou chotí a doprovodem představitel Nadace zavítal na univerzitní půdu dne 12. října 1999. V Císařském sále se přijetí kromě členů rektorova kolegia zúčastnili také tři stipendisté Nadace. Vzácné japonské hosty uvítal rektor UK prof. Karel Malý - podle jeho vyjádření nalezla idea této nadace na UK své uplatnění, svědčí o tom šedesát stipendistů a realizace jejich výzkumných projektů. Ředitelka Nadace přítomným charakterizovala další záměry Nippon Foundation, které rektor jménem UK uvítal "jako velmi příjemnou nabídku". Dal představitelům Nadace ke zvážení další oblast výzkumu, která by se měla podle jeho názoru aktuálně zmapovat, a tou je soužití s romským etnikem. Podobná studie by měla v možné aplikaci až celoevropský význam, navíc by pomohla mladé lidi orientovat k toleranci a rasové snášenlivosti. Prezident Nippon Foundation, Yohei Sasakawa odpověděl, že "si Nippon klade v současné době otázku, zda systém s programy 60 Nadací, které vzájemně spolupracují, je číslem konečným, nebo zda se bude tento počet zvyšovat." Za vážnou úvahu stojí podle slov Yohei Sasakawy "rozšiřování výuky japanologie na vybraných univerzitách". Rektor UK představil během přijetí vzácného japonského hosta také tři stipendisty, kteří v krátkých vstupech definovali svou dosavadní zkušenost s prací a realizací svého výzkumu. Ve svých studiích se zaměřili na současné balkánské konflikty, humanitní pomoc ČR v těchto oblastech a rozbor střetů idejí panslavismu a pangermanismu v 19. století (tato práce je psaná v německém jazyce). Tak například studentka FSV UK Blanka Hančilová vysoko hodnotila svoji dosavadní zkušenost s Nadací Nippon. "Peníze na výzkum byly nezbytným předpokladem pro výsledek mého záměru... A flexibilita grantu se ukázala jako jedinečná," uvedla.

(mich)

Foto Forum: Lenka Saulichová


Jmenování profesorů v Karolinu

Profesorský sbor českých vysokých škol se rozroste o dalších 89 profesorů, které s účinností od 15. října 1999 jmenoval prezident Václav Havel. Jmenovací listiny předá nově jmenovaným profesorům v Karolinu 19. listopadu 1999 ministr školství Eduard Zeman.

Jmenovací dekrety získá 12 osobností pedagogů a vědců Univerzity Karlovy. Na nových profesorských dekretech bude výslovně uvedena vědecká rada vysoké školy, na jejíž návrh ke jmenování dochází.

Profesoři UK jmenovaní s účinností od 15. října jsou: Na návrh MFF UK byl profesorem jmenován také

Univerzita zahájila akademický rok

Již tradičně na začátku akademického roku svolává vedení Univerzity Karlovy tiskovou konferenci - tentokrát proběhla v Císařském sále Karolina 12. října za účasti rektora UK a členů jeho kolegia. V krátkých úvodních vstupech informovali jednotliví akademičtí hodnostáři o prioritách svých oblastí. Hned v úvodu rektor UK, prof. K. Malý, kromě počtu přijatých studentů (nejde však o studenty zapsané), připomenul aktuální klíčové projednávání akreditace 17. fakulty, návrh na její zpracování vyšel z jednání AS UK a VR UK. Je možné, že nová fakulta UK zahájí výuku již v příštím školním roce. Auditoriu novinářů poté prof. Malý představil všechny tři kandidáty na rektora UK, podle jeho slov si "nové období tříletého volebního mandátu žádá člověka dynamického, s výraznou manažerskou charakteristikou. Každý z nich vykazuje mimořádné schopnosti a autoritu." V několika větách také definoval rámec letošních oslav 17. listopadu (výročí let 1939 a 1989) - zvláštní význam v obsáhlém programu bude mít společné rozšířené zasedání VR Univerzity Karlovy a ČVUT. Při této příležitosti bude udělen dr. h. c. UK exprezidentovi G. Bushovi. Původní dubnový termín (ukončení 650. výročí založení UK) americký politik odmítl z důvodu zaneprázdněnosti v době startu prezidentské kampaně svého syna. Informace o připravované sedmnácté fakultě doplnil prorektor pro studijní záležitosti, prof. M. Petrusek: "Mají na ní být rozvíjena společensky závažná témata především humanitního zaměření." Z podaných pěti tisíc žádostí o přezkumné řízení bylo vyhověno do data konání tiskové konference třiceti. Prof. Petr Čepek pak připomenul kritéria pro udílení kolejí, "zelenou" mají doktorandi a studenti při přípravě diplomové práce, svou roli hraje samozřejmě též dojezdnost (zpracovaná přehledně katedrou kartografie). Prof. Pavel Klener shrnul stručně hlavní vědecké aktivity UK: 367 získaných grantů, 136 dohod, které umožňují výměnu nadaných studentů, i 9 719 publikovaných sdělení ve vědeckých časopisech.

V palbě dotazů, soustředěných především na situaci kolem přijímacího řízení, sdělil rektor UK, že rektorská komise již zpracovala dotazník, adresovaný děkanům jednotlivých fakult. Výsledky byly již vyhodnoceny a VR UK se s nimi seznámí na svém listopadovém jednání. Ze závěrů již nyní vyplývá, že všechny fakulty jsou pro zachování přijímacího řízení a že nelze vymyslet pro 16 fakult UK jednotný model (při svých přijímacích řízeních se totiž uplatňují různé objektivní předpoklady). Podle slov prof. Malého se zdá, že "nejlepší obranou proti možnému podvodu je zveřejnění otázek, vytvoření transparentní zásobárny faktů". Dále je třeba zaměřit se pouze na věci, které dokazují zájem studenta o zvolený obor. "Univerzita Karlova počítá s kontrolou veřejnosti a odborných institucí. Jsme veřejná vysoká škola, nechceme se kontrole bránit." Podoba přijímacího řízení bude zřejmě dvoukolová, "nemělo by se však rezignovat na dialog s uchazečem," zakončil své krátké zamyšlení k tomutu tématu rektor UK.

(mich)

Foto Forum: Lenka Saulichová


Vynikající osobnosti vyznamenány

Ve středu 6. 10. 1999 odpoledne se stala Velká aula Karolina svědkem významné události. Byly uděleny další dva z řady čestných doktorátů UK a to prof. Mauriceovi Duvergerovi a prof. Luziusovi Wildhaberovi.

Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili kromě rektora UK, členů jeho kolegia a dalších akademických hodnostářů, také významné osobnosti veřejného politického a kulturního života. Prof. P. Klener, který slavnostní akt zahájil, přivítal především oba navržené kandidáty titulu dr. h. c. a zmínil se o jejich zásluhách v uplatňování a obraně lidských práv, principů demokracie a humanity v mezinárodním společenství.

Řeč na počest francouzského politologa prof. Maurice Duvergera přednesl děkan Fakulty sociálních věd UK prof. L. Mlčoch. Zdůraznil v ní jeho publikační činnost v sedmdesátých a osmdesátých let, tady se proslavil vypracováním teorie poloprezidenstkých režimů, jíž věnoval především spis Šach králi (1978). Prof. Mlčoch uvedl, že FSV plně podporuje návrh na udělení čestného doktorátu.

V souladu s promočním aktem předal prof. Duvergerovi diplom a univerzitní insignii prof. J. Kraus z FSV. Francouzský politolog ve svém děkovacím proslovu vyjádřil velký dík za projevenou důvěru a zdůraznil, že toto vyznamenání řadí mezi nejvýznamnější, kterých se mu v dosavadní vědecké kariéře dostalo.

Návrh na udělení čestného doktorátu prof. Luziusovi Wildhaberovi přednesl děkan Právnické fakulty UK prof. D. Hendrych. Stručně shrnul jeho studia a bohatou veřejnou činnost související s působením v diplomatických službách Švýcarska a v mezinárodních organizací včetně OSN. Vrcholem kariéry prof. Wildhabera je jeho současná funkce - prezident Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Čestný titul prof. Wildhabera obdržel z rukou promotorky prof. M. Knappové Z PF UK. "Je pro mě obrovskou radostí a velkou ctí, že jsem obdržel od slavné Univerzity Karlovy takovou poctu. V tuto chvíli si nechci klást otázku, čím jsem si ocenění zasloužil, ale prožívám těžko popsatelnou radost..." podělil se o první dojmy po slavnostním aktu světoznámý švýcarský právník.

Jiří Bláha


tiskovy.mluvci@cuni.cz


posledni zmena 15. listopadu 1999